Historie o tanci
Tanec je často zrcadlem, které věrně zachycuje historický a kulturní vývoj společnosti, což je zvlášť dobře patrné v období renesance. Koncem 15. století ovládla evropské dvory italská taneční škola. V hudbě sice udávali tón nizozemští mistři, ale místní skladatelé přispěli řadou drobných, ale půvabných canzonetti nebo villanell. Na dvorských plesech se tančila francouzská pavana (inspirací prý byl pyšný a důstojný krok pávů) a temperamentní gaillarde.
Vrcholná renesance milovala rozmanitost a uměleckou svobodu. Byly znovu objevovány a upravovány lidové tance ze vzdálených krajů, dokonce až z Mexika, odkud přišla sarabanda. Tančily se lidové tance z francouzských provincií. Šlechtici často nosili k tanci pobočnou parádní zbraň. Jejich tance vázala dvorská etiketa, vyznačovaly se přesností, graciézností a proměnlivostí díky množství nejrůznějších kroků : poskočný, přeměnný, či z italských tanců převzatý zvonkový- campanello. Výhodou šlechty byla možnost se denně zdokonalovat v tanci pod dohledem mistrů tance. V Paříži jich bylo koncem 16. století 300. To nesmírně zvýšilo pohybovou kulturu. Dvorské plesy se snažili napodobit i měšťané.
Lidový projev byl přirozenější, vyvíjel se i bez pomoci tanečních mistrů, taneční pohyb byl často odlišný od dvorského tance. Typickým příkladem lidového tance jsou bránly, název je asi odvozen od francouzského " branler " t.j. houpat, kývat. První zápisy bránlů pocházejí ze 16. století. Tančily se také někdy v přestrojení na maškarádách a byly určeny pro podívanou. Od poloviny 16. století pronikají i do šlechtických paláců. Branle d/ Ecosse se tančil v Paříži v době příjezdu Marie Stuartovny, nevěsty francouzského Dauphina. Z Paříže se bránly šíří po ostatních dvorech Evropy. Za Rudolfa II. se objevily i v Praze.
Při svých vystoupeních se snažíme dodržet původní podobu tance a tím umožnit vcítit se do životních postojů lidí 16. století. Možná pak zjistíme, že jak pod sametovým pláštěm pyšného dvořana, tak pod džínovou bundou člověka století internetu, bije srdce stejným rytmem radosti z tance.